Ahoj! Dneska jsou Čarodějnice, děsně rychle to utíká.
Mamka už se doma zaběhla, ostatní obyvatelé snad taky, no a já jsem stále v koši :-)!
Občas mě vyndají do postýlky, ale ta je táááák veliká, že tam mamina ještě odloží vypraný plínky a oblečky a stejně by se tam vešla i semnou!
Dneska byla veliká legrace! To vám musím vyprávět! Měl jsme veliký hlad. Občas se trochu ublinknu a občas asi i trochu víc a tak ten hladík přijde i dřív, než po 3 hodinách. No a mamina se rozhodla, že mě natočí jak bumbam, aby u toho měla taky trochu zábavu! To bumbání, to je velka věda : Mamina se nejdřív musí někde uvelebit, odhalit tu věc, co z ní teče mlíčko a pak jdu na to já. Obyčejně nejdřív dělám jako že nic. Koukám na bradavku, pak si jí dam do pusy, pak jí zase pustim a po očku sleduju maminku, co ona na to. Ona mě už zná, takže mě většinou dloubne do pusky, já musím otevřít a prso je v puse:-)! Ale tenkrát, jak mě máma natáčela, to byl (a to můžete posoudit i vy, až se ocinko naučí sem dávat videjíčka) velmi komický výstup. Měl jsem opravdu velký hlad a už jsem z dálky cítil, kde je mlíčko ukryté. Začal jsem vyplazovat jazýček a kroutit se, jak jsem byl natěšený. Začal jsem se tomu hrozně smát, doširoka jsem otevřel pusu aaaa.... No a to možná nevíte, miminka tak zvláštně před zakousnutím kývají hlavičkou, jako že NENENE a pak se zarafnou kam mají. No a já se hrozně zeširoka smál, dělal NENENE..a pak jsem se do té dobroty zahlodnul. A bylo to moc mňam! Maminka se tomu začala smát a jak držela ještě foťák, tak jí málem spadnul na mě. No prostě byla to zábava a to video je opravdu podařené:-)!
Jinak mě pořád honěj prdíky, tak se pořád kroutim. Maminka si někde přečetla, že u novorozenců do 3 měsícu věku, je to normální. Mě to teda normální nepřijde. Jsem pořád skroucenej jako paragraf a pořád mě v tom bříšku píchá a nepomáhá ani mastička Pupík. Tak mamina vyzkoušela fenyklový čaj a dala mi ho 3 lžičky. Já toho polovinu vybryndal,ale zase polovinu spolknul, což je docela úspěch , si myslim. Jsem prý velký šikulka:-)! Ale teda, že by to nějak pomohlo, to taky ne, asi to chce čas!
Tak jo, další vyprávění zase až zítra!! Papa:-)
No comments:
Post a Comment